Ulli: Za krásami Maloskalska - procházka s Ollí a Charliem

Poslední dubnový víkend jsme tentokrát zamířili kousek dále od Prahy. Většina našich pražských kamarádů s krásným počasím začala mít spoustu jiných plánů a povinností a tak jsme vyrazili společně s Charliem za kamarády do okolí Jablonce nad Nisou, kde bydlí Ollí a její páni Petr a Lenka. Jako cíl procházky jsme si vybrali krásnou krajinu a památky okolo Malé Skály. Protož už od časného rána nás na výletě provázelo sluníčko, tak jsme nejprve v Jizeře řádně namočili kožichy našich labíků a potom už vyrazili na první z mnoha dnešních stoupání směrem k hradu Vranov – Pantheon, který je opravdový hrad na strmé skále nad řekou s krásným výhledem do dalekého okolí.

Zvládli jsme i samoobslužnou prohlídku hradu plnou krkolomných průlezů a schodů v pískovcových skalách. Jen trošku „urostlejší“ chlap by už mohl v některých místech i uvíznout. My jsme prošli a mohli pokračovat směrem dalšímu hradu. Frýdštejn je sice z Vranova na dohled, ale po zemi už to taková snadná procházka není. Ale nás už stoupání do kopců nemůže odradit a i další hrad jsme bez problémů zdolali a opět vystoupali až na nejvyšší věž. Rozhled po kraji stál opravdu za to … Teprve dodatečně jsem si vzpomněl, že tenhle hrad znám z filmové pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci …. Další pokračování našeho výletu, samozřejmě zase do kopce, vedlo na jednu ze známých rozhleden Jizerských hor, starou rozhlednu na vrchu Kopanina. Sluníčko krásně svítilo a stoupání jsme si „užívali“ naplno. Ještě už po cestě je upozornění, že je nutné si nejprve vyzvednout v blízké vesnici klíče od rozhledny, protože zjistit to u zavřených dveří na vrcholu …. Ale i tohle úskalí jsme zvládli a na vrchu se na krátkou chvíli stali správci rozhledny, protože našeho klíče chtělo samozřejmě využít i několik dalších turistů. Kvůli hledání kešky jsme pečlivě spočítali schody, pokochali se pohledem do širokého okolí a žízniví a hladoví jsme spěchali do nedaleké restaurace. Díky hladu nám snad ani nevadilo, že kuchař tentokrát asi neměl svůj den.  Po odpočinku a posilnění nám už nohy na zpáteční cestě z kopce do údolí šlapali sami a za chvilku jsme byli zpět v Malé Skále. Výlet se opravdu povedl, poznali jsme další krásné místo na mapě, našli několik pokladů, naši labíci si užili své psí procházkové radosti  a my už se zase těšíme na další setkání s kamarády.

a trocha historie ...

Vranov - Pantheon - Na strmém skalním bradle, které se vypíná vysoko nad Jizerou, byl postaven na počátku 15. století jeden z posledních hradů této oblasti, Vranov. V době svého vzniku vyhovoval hrad Vranov všem obranným požadavkům, neboť při jeho stavbě bylo použito skupiny pískovcových skalisek spadajících na všech stranách skoro svisle do údolí Jizery a poskytujících pro hrad plochu asi 40 x 400 m. Podle zářezů a drážek ve skalních stěnách lze soudit, že obytné budovy na Vranově byly hlavně dřevěné, a proto se po nich nic nezachovalo, kromě sklepení vytesaných ve skále. Do hradu se vstupovalo postupně dvěma opevněnými branami. Hradní palác stál nad předhradím a byl chráněn na třech stranách mohutnými skalisky. Opodál, na nejvyšším skalisku, stávala dřevěná hradní vež, která dominovala celému objektu. Původní komunikace mezi jednotlivými částmi hradu byly upraveny a pozměněny na počátku 19. století. Po Bílé hoře je jako konfiskát získal Albrecht z Valdštejna. Ten udělil vranovské (skalské) panství Mikuláši Desfoursovi na Hrubém Rohozci jako léno a jeho potomci drželi zpustlý hrad až do r. 1802.
Tehdy koupil maloskalské panství, k nemuž Vranov patřil, podnikatel František Zachariáš Rtimisch, který získal úspešným obchodováním značný majetek a později i šlechtický titul. Kromě přestavby starého maloskalského zámku zasáhl do stavu a vzhledu Vranova. Především dal upravit přístup ke hradu, vysoko nad Jizerou vybudoval vyhlídku na údolí, jemuž na druhé straně dominuje hřeben Suchých skal. Pak přišel na řadu vlastní prostor hradu a jeho blízké okolí, kam dal Rtimisch umístit množství náhrobku, pomníku, nápisů, kamenných uren, letopočtu, připomínajících bájné i historické osobnosti a události, spisovatele, umělce, básníky a řadu dalších, mezi nimi i některé osoby prostého původu, které si podle Rtimischova názoru zasloužily, aby pro své hrdinství a osobní vlastnosti byly přijaty do jeho Pantheonu, jak se takto nově upravenému areálu hradu Vranova tehdy začalo říkat. Více než dvacet let trvalo, než byl Rtimischův záměr v r. 1826 dokončen a dovršen ještě vybudováním letohrádku v podobě kaple v duchu romantické gotiky. Rtimischovi nástupci však nevěnovali Vranovu již tolik pozornosti a hlavne finančních prostředků, a tak mnoho z toho, co tvořilo někdejší Pantheon, podlehlo zkáze…

Frýdštejn byl typickým skalním hradem a dominoval jak směrem k Nokovicům, tak zejména do údolí Jizery, kudy vedla stará cesta z Turnova k severu. Hlavní dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku tak, aby bylo možno obhlídnout široké okolí. Věž je nejlépe zachovalou částí hradu. Je asi 15 m vysoká a má 9 m v průměru, s dvoumetrovou tloušťkou zdiva. Jediný vchod byl v prvním patře asi 6 - 7 m nad úrovní nádvoří. Hrad Frýdštejn byl zpřístupněn veřejnosti v 90-tých letech minulého století poté, co turnovský okrašlovací spolek, který v r. 1892 hrad koupil od knížat Rohanů ze Sychrova, dal dochované zdivo zpevnit. Několikrát se zde filmovalo, z nejznámějších filmů je pohádka „ O princezně Jasněnce a létajícím ševci".

Dobu založení přesně neznáme. Nevíme ani přesně, kdy bylo vytvořeno frýdštejnské panství. Víme však, že bylo majetkem Markvaticů. V roce 1363 jsou zmiňováni páni z Dražic a o 13 let později (v r. 1376 ) Jan z Bibrštejna a tak je domněnka, ie vznik Frýdštejna je spojen právě s rodem Bibrštejnů. První zmínka o Frýdštejně pochází z r. 1385, kdy církevní prameny jmenují Bohuňka, řečeného Puklice z Frýdštejna. Na přelomu 14. a 15. století byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic, ale již v r. 1409 byl majitelem frýdštejnského panství Bohuš z Kováně. Byl katolíkem a proto v srpnu 1432 obléhali hrad husité pod vedením Oty z Lozy a Jana Tapka ze Sán. Bohuš z Kováně však učinil s husity dohodu, že proti husitům nebude podnikat žádné nepřátelské akce a později dokonce přestoupil ke kališníkům. V roce 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po jeho smrti v r. 1460 se stal správcem panství Jan Zajíc z Háznburka. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. V roce 1540 koupili hrad a panství Vartenherkové. Majiteli byli však jen krátce, nebot' Adam z Vartenberka jako účastník odboje českých stavů proti králi Ferdinandovi I. v letech 1546 - 47 ztratil své statky včetně Frýdštejna. Posledním majitelem Frýdštejna byl Jan z Oprštorfu, který jej koupil spolu s Českým Dubem od krále v r. 1556. Jan však frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikla funkce Frýdštejna, at' již jako panství, tak i jako strážního hradu. Když Oprštorfové v r. 1591 hrad prodávali Zikmundu Smiřickému ze Smiřic, byl již neobyvatelný.

Rozhledna Kopanina - Vznik myšlenky, postavit na Kopanině rozhlednu, se datuje do roku 1892, kdy byl na Kopaninu směřován jeden z prvních výletů Klubu českých turistů z Turnova. Hřbet Kopaniny byl tehdy vnímán, jako pomyslná jazyková hranice mezi českým vnitrozemím a pohraničím s převážnou většinou německého obyvatelstva. A proto se všem zúčastněným jevilo vhodné vztyčit na vrcholu jakousi „strážní baštu českého národa. Smělá výzva byla bez otálení realizována vedením odboru KČT. Byl pověřen její člen ing. František Duba, aby vypracoval projekt vystavění rozhledny. V základním návrhu byla předložena 18 metrů vysoká věž vystavěná z pálených cihel, na konci zakončená cimbuřím. Návrh byl přijat a tak se na podzim 1893 konalo symbolické položení základního kamene rozhledny. Práce byly úspěšně završeny 3.června 1894 při slavnostním předání rozhledny do provozu. V časopise turistů popsal přímý účastník tehdejší slavnosti takto: „V ten den se do Malé Skály sjely stovky příznivců turistiky z celých Čech. Z Prahy byl dokonce vypraven zvláštní vlak, který přivezl delegáty ústředí i zástupce ostatních odborů KČT. Ve tři hodiny odpoledne se všichni shromáždili u rozhledny. Po projevech a odeznění Chorálu národa českého předal stavitel Knop klíče od rozhledny jednateli turnovského odboru panu Reslovi, který stavbu slavnostně odevzdal turistické veřejnosti. První den prý na vyhlídkovou plošinu věže vystoupilo více než 400, lidí a na vstupném se vybralo 20 zlatých a 7 krejcarů. To jak vypadá rozhledna nyní se rozhodlo v roce 1936, kdy byl vyhlídkový ochoz zastřešen a zasklen. V roce 1948 dostala rozhlednu do opatrování TJ Frýdštejn a v roce 1965 ji převzal Obecní úřad Frýdštejn, pod jehož správou je dodnes.