Ke kořenům české turistiky aneb u vody je vždycky dobře ...
Tentokrát jsme náš už skoro pravidelný sobotní výlet s ohledem na počasí odložili na neděli a nebylo čeho litovat. Díky nádherné přírodě v okolí Sázavy a krásnému jarnímu počasí jsme si udělali jeden z naších nejkrásnějších výletů. Z Pikovic jsme tentokrát vyrazili v menší skupince našeho „kačeřího“ týmu Ulli, Olli a Roxy doprovázení vzornou ochrankou Charliem. Postupně s přestávkami na koupání, kocháním se vyhlídkami, hledáním „pokladů“ a různými psími zábavami jsme prošli celou Posázavskou stezku až do Kamenného přívozu. V hospůdce U hastrmana jsme doplnili síly na pozdním obědu a vyrazili na nádraží, abychom naší výpravu dokončili jízdou Posázavským Pacifikem zpět do Pikovic. I cestu vlakem pro nás první životní jsme bez problémů zvládli, drobnou komplikaci s „Roxyním“ novým rybím parfémem se podařilo v potoce těsně před nádražím vyřešit a po krásně prožitém dni jsme se spokojení vrátili do místa startu naší procházky.
Posázavská stezka je turistická stezka podél dolního toku řeky Sázavy. Název je užíván zejména pro nejatraktivnější a stavebně nejnáročnější několikakilometrový úsek mezi Pikovicemi k Žampachu. Hlavní část stezky je červeně značena jako pěší turistická trasa č. 0001. Stezka je místy vytesána ve skále nebo vybudována z kamenného zdiva. Mezi rozcestím pod Třebsínem a přírodní rezervací Medník je cesta vedena po dvou kamenných schodištích, v úseku se nacházejí i tři vyhlídková místa ohrazená zábradlím: Raisova vyhlídka s výhledem proti proudu řeky, bezejmenná vyhlídka s dnes již zarostlým výhledem a Klimentova vyhlídka s výhledem na malebnou zákrutu Sázavy proti jejímu proudu. Ve skále poblíž Pikovic je umístěna pamětní deska s textem: „Posázavská stezka“ byla vybudována v délce 68 km nákladem Kč 230.000 Klubem čsl. turistů v Praze v letech 1919–1924.Stezku navrhl Josef Kliment (1858–1938), učitel z Prahy a dlouholetý pracovník klubu turistů.[1] První úsek byl slavnostně otevřen v červnu 1920 v místě zvaném „Na babách“
Kocourský viadukt se klene přes údolí Kocour. Z viaduktu je vidět jen část ze sedmi impozantních mostních kamenných oblouku tyčících se ve výšce 41.5m, neboť jeho velká část je zakryta vzrostlými stromy. Tento železniční viadukt patří mezi nejvyšší kamenné viadukty ve střední Evropě.
