Vojenský prostor - vstup přísně zakázán. A nebo že by ne ?

Slibované slunečné počasí nás tentokrát vytáhlo na další již dlouho plánovaný výlet do Středních Brd a pootevřeného vojenského prostoru, přesněji k Padrťským rybníkům. Z vesničky Teslíny jsme s naším geopsím týmem Ulli, OlIi, Charlie a Andy vyrazili do krásných lesů pod vrcholem Prahy a po povolených i nepovolených cestách i necestách vojenského prostoru zamířili k hlavnímu cíly naší výpravy Padrťským rybníkům. Cesta nebyla díky naší geozávislosti nejpřímější a díky lesním dělníkům používající „něco jako tanky“ ke kácení dřeva, občas nejschůdnější. Ale počasí bylo nádherné, psi si užívali lesa a všech možností ke koupání v potocích a tůních a tak nám procházka krásně uběhla. Navštívili jsme místa dnes již zcela zaniklých brdských obcí, opravdu krásné rybníky a na zpáteční cestě i dvě zajímavá místa v těsném sousedství – již sotva znatelné zbytky bývalého proboštství a kostela Sv.Jana Křtilele a malou mohylku na kótě 718, v místě kde měl stát ještě do nedávna tak diskutovaný protiraketový radar. Ještě, že tu není, asi by se nám návštěva těchto krásných míst tak dobře nepovedla… Byl to krásný den a my jsme zase zážitky zaplnili jedno malé bílé místo na mapě, ale určitě tu nejsme naposledy ...

Brdy představují území, které je nebo spíše až donedávna bylo, civilizací téměř úplně zapomenuté. Tato část, která je všech brdských celků nejvyšší, se rozprostírá na jihozápad od Hřebenů a je od nich oddělena výrazným údolím řeky Litavky. Výšky vrcholových partií se blíží hodnotě 900 metrů. Nejvyšším bodem Brd je Tok - 865 m, ale “osmistovek” je zde celá řada – Praha, Malý Tok, Hradiště, Brdce, Koruna, Jordán a Paterák. Skutečnost, že prakticky celá oblast Středních Brd spadá do vojenského prostoru, je na celém jejich území více než patrná. Neexistují tu žádné vesnice, chaty a ani hájoven tu mnoho nezbylo - svého času to bylo všechno srovnáno se zemí. Nežijí tu tudíž ani žádní lidé, a pokud není zrovna nějaké vojenské cvičení, ani vojáků se tu mnoho nepohybuje. Není zde samozřejmě ani žádná síť turistických značek. Čistě oficiálně je vstup do VVP stále zakázán, s výjimkou částečně zpřístupněných místa a cest, respektive povolen jen na zvláštní propustku.
Padrťské rybníky existují již více než čtyři století. Území na němž rybníky vznikly, bývalo hranicí dvou panství - mirošovského a rožmitálského. Od poloviny 16. století měly oba tyto správní celky jediného majitele, a to vysokého úředníka a oblíbence krále Ferdinanda I. Floriana Gryspeka z Gryspachu. Protože to byl nesmírně bohatý šlechtic a dobrý hospodář, byl to s největší pravděpodobností právě on, kdo dal zrod Padrťským rybníkům. Přímý doklad o jejich založení a budování neexistuje, avšak list z roku 1565 již uvádí dva největší rybníky tohoto Gryspekova panství - Hořejší a Dolejší Padrť. Ve druhé polovině 16. století začíná pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka vznikat vesnice Padrť. Snad navázala na osadu budovatelů díla. Její výraznější rozvoj nastává až ve století následujícím, kdy se Padrť stala železářským střediskem. Největší železářská konjunktura byla v Padrti v 18. století, tedy v čase, kdy Podbrdsko představovalo hlavní železářskou oblast Čech. Letopočet 1753 představuje Padrť jako místo, kde dýmá vysoká pec a níže na Padrťském potoce buší pět hamru. Následující století však přineslo obrat k horšímu. Padrťská vysoká pec vyhasla v roce 1817, poslední hamr dobušil v roce 1867. Za první republiky se Padrť stala rekreačním místem, na březích byly pořádány skautské tábory. Ortel nad Padrtí, stejně jako nad dalšími vesnicemi v nitru Brd byl vyrčen v roce 1952.
Trosky proboštství a kostela sv. Jana Křtitele, založeného před polovinou 14. století a zaniklé v důsledku husitských bouří, se nachází v lesích nedaleko Horního Padrťského rybníka, asi dva kilometry severně od dnešní osady Teslíny. Jeho počátky lze klást do počátku 14. století, kdy Protiva z Rožmitálu daroval Ostrovskému klášteru vrch zvaný Baštiny, na spásu duše své, svých předků i potomků. Probošství, doložené od padesátých let 14. století bylo však založeno klášterem na Ostrově u Davle. Je střídavě uváděno jako Teslíny, nebo Baštiny, což byl v té době obecný název Brd. K zániku kostela i přilehlé vesnice došlo s největší pravděpodobností v roce 1421, během Žižkova tažení na Rokycansko a později byly pozemky připojeny zpět k panství Rožmitál a zarostly lesem. Z kláštera se dochovaly jen nevýrazné pozůstatky v blízkosti lesní cesty a polohu budov lze už pouze odhadovat pouze podle terénních nerovností.