Krkonošký výlet po stopách Hanče, Vrbaty, Molly a Glorie

Možnost udělat si výlet do Krkonoš, si většinou nenecháme ujít. A tak, když jsme dostali nabídku, strávit pár dní na bývalé podnikové chatě ROH Barvy - Laky s.p., nebylo o čem přemýšlet. Chata přímo dýchala vzpomínkami na dávné časy, protože i po mnoha letech od ukončení činnosti podniku, zůstává skoro ve stavu, jako by ji právě opustil další turnus odborářů – správce, umakartový nábytek, společenská místnost, všudypřítomné nápisy a upozornění co se má a nemá dělat … Ale byli jsme tam sami a bylo tam moc hezky. A u našeho výletu jsem se nechal inspirovat dovolenkovým výletem našich přátel a udělali jsme si krásnou horskou tůru ze Zlatého návrší přes Voseckou boudu a Sněžné jámy k pramenům Labe a kolem Pančavského vodopádu a mohyly Hanče a Vrbaty zpět do Horních Míseček. A užili jsme si i toho pravého horkého rozmanitého počasí. Chvilku jsme se vyhřívali na slunci a o pár minut později byli v neprůhledném mraku a viděli jen pár metrů před sebe. Pohled do Sněžných jam nám byl tentokrát odepřen. Inu hory jsou hory … Ale nakonec se nad námi Krakonoš smiloval a když jsme se dostali k nedobytné Labské boudě a Pančavskému vodopádu mraky zmizely a my se mohli potěšit nádhernými pohledy do Labského dolu a na vzdálené panorama Krkonoš. No bylo tu opravdu krásně. Náš krkonošký výlet jsme ještě druhý den doplnili o návštěvu polského městečka Kowary, kde mají zajímavý park miniaturních zmenšenin významných staveb z Dolního Slezska. Jo, a můžete sem i se psem, protože je tady mají rádi a jezevčíka zakladatelů parku mají dokonce ve ¨svém znaku.

Pramen Labe je označení místa na hřebeni Krkonoš, pro turistické účely symbolicky upraveného jako počátek řeky Labe. Nachází se v nadmořské výšce přibližně 1 387 m na Labské louce, necelý kilometr jihozápadně od hory Violík. Místo patří k nejvyhledávanějším cílům vycházek na české straně pohoří. Jak řečeno výše, jedná se pouze o symbolickou instalaci na křižovatce značených turistických cest v podobě skruže s přítokem a odtokem vody, od roku 1968 vydlážděným okolím s lavičkami a kamennou stěnou, vyobrazující barevné znaky 26 významných měst, jimiž Labe na své cestě k moři protéká. Autorem stěny byl jaroměřský rodák Jiří Škopek. Dále se zde nachází dvojice pamětních desek. První je věnována klubem českých turistů k sedmdesátinám propagátora české turistiky v Krkonoších Jana Buchara, druhá pak k osmdesátému výročí organizované turistiky a stému výročí narození Jana Buchara. Po Janu Bucharovi nese název i červeně značená trasa z Jilemnice, která je v tomto místě zakončena. Vlastní rozvodí probíhá západně od tohoto místa ve vzdálenosti zhruba 150 až 300 m a v tomto prostoru se také nachází skutečné prameniště Labe, z důvodu ochrany přírody veřejnosti nepřístupné.
Pančavský vodopád tvoří potok Pančava, pravostranný přítok Labe, který padá do horní části Labského dolu. Název dle Pančavského potoka pocházející z německého pantschen, spisovně planschen nebo plantschen česky cákat, šplíchat.Výška vodopádu je 148 m, sezonně i 162 m. Mnoho autorů publikací uvádí výšku chybně, i když existuje přesné měření. Často je chybně uváděna celková hloubka dolu. Vodopád je stálý s kolísajícím průtokem, průměrně 25 l/s. Nejvydatnější je při jarním tání sněhu, což je obvykle konec dubna až začátek května. Za vysokých stavů vody se vodopád větví na několik ramen.Vodopád byl od začátku turismu hojně navštěvován. Roku 1859 majitel nedaleké Labské boudy Josef Schier postavil nad horní hranou malou nádrž se stavidlem. Po dosažení dostatečného počtu platících turistů bylo stavidlo zvednuto a vodopád tím nárazově zvýšil průtok. Nad i pod vodopádem byly zřízeny malé budky s občerstvením a horní vyhlídková terasa. V 30. letech 20. století byla nádržka s budkami a terasou zrušena.
Labská bouda je soukromý hotel v Krkonoších. Vzhledem ke své poloze je především v zimním období významným orientačním prvkem. Moderní železobetonová devítipatrová budova z roku 1975 nese stejný název jako původní hostinec z 19. století, který vyhořel roku 1965. Budova vznikla v polovině 19. století jako hostinec s ubytovacím zázemím. Již dříve zde ale údajně jakási podnikavá žena prodávala kolemjdoucím kozí výrobky a kořalku. V letech 1878-9 ji nechal přestavět hrabě Jan Harrach. V němčině byla bouda známá pod názvem Elbbaude nebo Elbfallbaude. 24. března 1913 se zde konal závod na 50 kilometrů, při kterém zahynul český sportovec Bohumil Hanč se svým přítelem Václavem Vrbatou. Bouda byla v provozu až do roku 1965, kdy vyhořela. V roce 1969 byl položen základní kámen nové, moderně pojaté devítipatrové železobetonové panelové budovy, jež byla slavnostně otevřena v roce 1975. Na Labské boudě je umístěna trvalá meteorologická stanice, pracoviště Solární a ozónové observatoře Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.
Park miniatur Kowary vznikl v  bývalé továrně na koberce v Kowarech. Městečko a nachází nedaleko Českých hranic na polské straně Krkonoš. Nejlepší cesta je přes hraniční přechod Horní Malou Úpu. Naleznete zde zmenšeniny různých památek jako např.: hrady, zámky, letní sídla, kostely, kláštery, zmenšeninu Sněžky, různé historické budovy a další. Mezi vystavenými modely 32 historických staveb Dolního Slezska jsou i další objekty, které mají vztah k Čechám např. hrad Czocha vybudovaný Přemyslovcem Václavem II v jihozápadním Polsku nebo domky slezských tkalců nazvané 12 apoštolů, které jsou k vidění nejen na polské straně, ale i ve Vrchlabí. V parku miniatur můžeme najít celou Evropu, kostel Wang v Karpaczi, který byl přivezen z Norska.