Nejzáhadnější místo v České republice a zřícenina hradu Pravda ...

Při cestě z Mariánských lázní jsem si na upozornění u cesty všiml odkazu na Kounovské kamenné řady. Po příjezdu domů jsem začal zjišťovat nějaké informace a po chvilce brouzdání po internetu bylo jasné, že sem se musíme určitě vypravit. A tak náš další psí výlet s Charlíkem a jeho pány vedl právě sem a na nedaleký hrad Pravda. Vyrazili jsme od krásného nádraží v Mutějovicích po trase naučné stezky směrem ke kamenným řadám. A je to opravdu zajímavé místo. Po krátkém prohlídce a samozřejmě odlovu jedné krabičky jsme v procházce pokračovali k našemu dalšímu cíly a to zřícenině hradu Pravda. A tady se ukázala i pravda o naší kondici, protože jak bývá zvykem, byl hrad na kopci a tak jsme nakonec byli rádi za příjemné posezení pod stromy ve zbytcích hradního nádvoří. Na zpáteční cestě s ještě lepším stoupáním, „to by mě zajímalo, kdo vybíral tuhle trasu“, jsme ještě navštívili bohužel hodně zanedbanou kapli sv. Vojtěcha a opěk kolem kamenných řad se vrátili zpět do Mutějovic. Trochu utahaní, hladoví a žízniví, ale určitě spokojení …

Kounovské kamenné řady. V roce 1934 objevil mladý kounovský učitel Antonín Patejdl na vrchu Rovina severně od Kounova podivné řady z velkých kamenů. Do té doby nikdo řadám nevěnoval žádnou zvláštní pozornost, teprve Patejdl si uvědomil, že stojí před něčím zcela mimořádným. Když řady zaměřil a spočítal kameny, přeběhl mu po zádech mráz. Řady ukryté v lese byly obrovské – byly rozprostřené na ploše několika hektarů a podle jeho odhadu je tvořilo několik tisíc kamenů, některé tak mohutné, že si nedokázal představit sílu, která by s nimi dokázala pohnout. Řady se táhly v délce až několik set metrů a co bylo nejpodivnější – v nepravidelných rozestupech běžely vedle sebe téměř rovnoběžně a téměř přesně ve směru od severu k jihu. Patejdl si byl jistý, že před sebou nemá hříčku přírody, ale lidské dílo. Kdo by však něco tak ohromujícího dokázal vytvořit? A proč? Bouře dohadů, která se rozpoutala po zveřejnění Patejdlova objevu, neutichla dodnes. Byly záhadné kounovské řady pravěkým chrámem k uctívání slunce, pohanským kalendářem, anebo se jedná o prostý, přesto unikátní systém polních mezí, který svou podobou nemá obdoby? Přes úsilí několika generací badatelů odolává záhada kounovských kamenných řad rozluštění.
V současné době se zde nachází 14 neúplných rovnoběžných řad, sestavených z více než dvou tisíc neopracovaných křemencových kamenů. Řady mají takřka přesnou severojižní orientaci. Vzdálenost mezi nimi je nepravidelná, od 11 do 18 m. Délka řad kolísá od 50 do 350 m, kameny v nich jsou maximálně 50 - 60 cm vysoké. V prostoru řad nebo v jejich blízkém okolí se nalézá jen pět větších balvanů. Kámen, nazývaný Pegas, leží v jihozápadní části areálu mezi druhou a třetí řadou. Kámen zvaný Gibbon se nachází na severovýchodě areálu, v prostoru za poslední řadou. Další kámen, s přírodní prohlubeninou, slouží v druhotné poloze jako krmítko pro zvěř v hájovně západně od řad a bývá označován jako Gibbon II. V poli východně od řad se nacházejí, údajně v nepůvodní poloze, dva samostatné balvany, označované jako menhiry. Mnoho křemencových balvanů, podobných kamenům v řadách, leží v lese pod severním svahem náhorní plošiny.
Původně se předpokládalo, že jde o geologický úkaz. Později ale bylo zjištěno, že celý kopec je složený ze zvětralé opuky, zatímco kameny jsou z křemence, původem mnohem staršího, než samotný kopec. V minulosti se uvažovalo i o tom, že by snad mohlo jít o menhiry, což se ukázalo jako málo pravděpodobné – kameny tvořící kounovské řady jsou ploché a ze země vyčnívají minimálně. V jejich okolí se údajně menhiry vyskytovaly, dnes je ale už nenajdete. Co vedlo pradávné obyvatele k vytyčení více jak desítky kamenných řad z více jak 2000 kamenů, není dodnes spolehlivě známo. Teorie jejich vzniku jsou různé: pravěké posvátné závodiště - kameny by pak vyznačovaly jednotlivé závodní dráhy, pravěký kalendář a observatoř, středověké rozhraničení jednotlivých parcel lesa nebo polí, navigační systém pro UFO. Nejčastěji bývá uvažována druhá možnost. Je podpořena tím, že spojnice mezi určitými význačnými kameny – promítnuty na obzor – ukazují na postavení některých nebeských těles.
Hrad Pravda vznikl ve 14. století, ale v písemných pramenech se uvádí až roku 1523. Dodnes není známo, kdo Pravdu založil, ani jak dostala svoje jméno. Současná podoba hradu je z 15. století, kdy jej upravili páni z Kolovrat. Nechali vytvořit unikátní obranný systém s mohutným okružním valem.V 16. století sídlil na hradě Jan Mašťovský z Kolovrat. Roku 1523 jej prodal Lobkovicům. V jejich držení hrad zůstal až do roku 1681, ale to zde už nesídlili. Od té doby se hrad začíná udávat jako pustý. Z hradu se zachovala téměř celá obvodová hradba, zdivo paláce a vstupní brány. Pozoruhodné je severní valové opevnění se dvěma dělovými baštami. V druhé polovině 19. století se pak Pravda stala poutním místem celého okolí a její název symbolem zápasu o české státní právo. Na nádvoří se konaly lidové vlastenecké slavnosti - nejznámější z nich je velký tábor lidu v období státoprávních bojů, uspořádaný na Pravdě 12. července 1868, jehož se zúčastnilo asi 10 000 lidí. Okolí Pravdy se stávalo v nebezpečných dobách útočištěm lidu, který sem utíkal zejména z okolní otevřené krajiny. Naposledy se sem stěhovali lidé i úřady v rakousko-pruské válce r. 1866.