A zase ty skály … do Českého ráje cesta příjemná je ...
Skončili prázdniny, pomalu končí léto, ale období pro výlety je v plném proudu. V sobotu jsme se nenechali odradit nepříliš vábnou předpovědí počasí a společně s přáteli vyrazili na průzkum dalšího skalního města … tentokrát Hruboskalska. Ulla už je společně s Charliem ve skalách jako doma a tak jsme si procházku všichni nádherně užívali. Počasí se v průběhu dne zázračně vylepšilo a tak jsme si odpoledne vychutnávali i krásné výhledy na sluncem zalité skalní útvary. Výlet jsme začali na zámku Hrubá Skála, odtud jsme vyrazili do spleti cestiček mezi skalami směrem k hradu Valdštejn a po cestě navštívili památník horolezců i krásné arboretum Bukovina. Zpáteční trasu jsme si zpestřili návštěvou Kopicova statku, krásné chalupy s ještě hezčími a zajímavými skalními reliéfy tohoto místního lidového umělce. Nakonec jsme mezi skalami a samozřejmě i při hledání kešek při našlapali asi 14 km, ale tento další krásný kout Českého ráje za to určitě stál...
Zámek Hrubá Skála - zámecký komplex, vzniklý přestavbou gotického hradu, na strmých pískovcových skalách při severozápadním okraji Hruboskalského skalního města. Původní hrad, zvaný Skála (přívlastek Hrubá dostal později na odlišení od jiného hradu Skála – dnešní Malé Skály), založil kolem roku 1350 Hynek z Vladštejna na pískovcových skalách propojených mosty. Za vlády Jiřího z Poděbrad jej dobylo královské vojsko, protože majitel Jan Jiří z Házmburka patřil mezi odpůrce krále Jiřího. Za pánů Smiřických ve 2.pol. 16.stol. byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek. Po smrti posledního ze Smiřických, slabomyslného Jindřicha Jiřího, získal Hrubou Skálu v r. 1630 Albrecht z Valdštejna. Valdštejnové drželi zámek až do r. 1821, kdy panství prodali Janu Lexovi z Aehrentalu; Aehrentalové dali zámek přestavět v r.1859 ve stylu romantické novogotiky podle plánů arch. B. Grubera. Po r. 1945 převzal Hrubou Skálu československý stát jako konfiskát. Později získalo objekt Revoluční odborové hnutí a po vnitřních stavebních úpravách jižní budovy paláce slouží zámek Hrubá Skála jako rekreační zařízení. Zámek mají v oblibě také filmaři. Na zámku Hrubá Skála se odehrávala většina scén pohádky Princ Bajaja a také bojové scény včetně házení nepřátel pres hradby.
Kostel sv. Josefa - při návštěvě zámku Hrubá Skála, stojí za povšimnutí i kostel sv. Josefa, který najdete na prostranství před vstupem do zámku. Kostel byl postaven v době, kdy vlastníkem panství byl Josef Karel z Valdštejna roku 1812, podle projektu J. Hausknechta. Jedná se o jednolodní obdélníkovou stavbu. Uvnitř klenba s lunetami. Kostel je velmi jednoduše vybaven.
Valdštejn, považovaný za nejstarší hrad Českého ráje, byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, předků pánů v Valdštejna. Valdštejnové drželi hrad asi do roku 1380 a další majitelé páni z Vartenberka do počátku husitských válek. Obsazení hradu husity, loupeživými rytíři, časté střídání majitelů v 15. století, bylo příčinou, že se hrad původně ostrožný rozdělil na hrady dva. V zadní části se oddělil tzv. typický skalní hrad s komplikovaným vstupem zdola na vrchol skalní plošiny. Kateřinou ze Strážnice a ze Štítar, milenkou Hynka, syna krále Jiřího z Poděbrad koncem 15. století končí rezidenční funkce hradu. Valdštejn byl svými majiteli opuštěn. Shořelý a zničený hrad pozvedli k nové slávě opět Valdštejnové, kterým patřil po Albrechtu z Valdštejna dalších 200 let. V 18. století zde vybudovali nevšední poutní místo s jedinečnou atmosférou v prostředí starých ruin rodového sídla, okolních lesů a skal. V této snaze pokračovali i noví majitelé Lexové z Aehrenthalu v první polovině 19. století. Propojili krajinu sítí turistických cest, budovali vyhlídky, lázně Sedmihorky. Jako zajímavý turistický cíl zpřístupnili hrad Valdštejn mezi prvními památkami u nás a romantickými úpravami dotvořili starobylé prostředí.
Kopicův statek - Dvorcová usedlost s patrovým domem a pavlačí z 19. stol. Patří k nejzajímavějším památkám lidové architektury pojizerského typu. Skalní galerie v údolíčku za statkem obsahuje množství reliéfů inspirovaných národními dějinami: např. Mistr Jan Hus, Cyril a Metoděj, T.G. Masaryk, Horymír se Šemíkem, Karel IV., Anežka Přemyslovna, Jánošík, dílka se zvířecími motivy, lidová chaloupka a také varhany s autoportrétem jejich tvůrce. Většinu reliéfů doplňují rozmanité lidové moudrosti, verše a citáty. První plastika, kterou Vojtěch Kopic vytvořil, byl v roce 1940 svatý Václav. Poslední, kněžnu Libuši, dokončil těsně před smrtí roku 1978. Dnes je po údolíčku vyznačen malý prohlídkový okruh. V ubíhajícím času se však zvolna rozpadají pískovcové skály a s nimi také půvabné artefakty Vojtěcha Kopice.
Bukovina (arboretum) - ndaleko zámku Hrubá Skála při Zlaté stezce z Valdštejna, rozloha 2,73 ha. Základem je 54 druhů dřevin převážně ze severní Ameriky. Bylo založeno 1860–1862 Janem Lexou z Aehrenthalu a lesníkem Leopoldem Angerem. V pavilonu je sezónní informační středisko CHKO Český ráj.
