Východočeské moře a polské Stolové hory - opravdu krásný den

Druhý den našeho svátečního výletu na východ Čech a do pískovcových skal jsme zamířili dokonce i do zahraničí. Sice to bylo pouze pár kilometrů na polském území, ale zahraničí to bylo. Nejprve jsme se v rámci přípravy na parný letní den zastavili na malém vykoupání našich psů u „východočeského moře“ přehrady Rozkoš u České Skalice. Tady si ještě v plné psí sestavě užili naši labíci dokonalého vykoupání a namočení kožichů před další cestou do skal. Potom už jsme vyrazili na polské území do Stolových hor, které jsem si pamatoval z výletů z dětství. Vybrali jsme si návštěvu nejznámějšího a asi nejnavštěvovanějšího turistického místa skalní plošiny Hejšoviny - po polski Szczeliniec - typické stolové hory obklopené ze všech stran kolmými stěnami a skalním bludištěm na náhorní plošině. Pro Poláky je Hejšovina tím, čím je pro nás Český ráj, Adršpach i Labské pískovce dohromady a tak to bylo na návštěvě ve skalách vidět, ale my jsme si procházku opravdu užili, všechny cesty a cestičky prozkoumali, všemi uzoučkými místy se protáhli a všechny schody nakonec zdolali. Takže nakonec opravdu velká spokojenost a další krásně prožitý letní den …
Park Narodovy Gór Stolowych - Ráz polských Stolových hor - Szczeliniec a Bledne Skaly je zcela odlišný od ostatních pohoří v oblasti; nižší část dosahuje nadmořské výšky zhruba 750 m. n. m., horní část se skládá z několika samostatných skupin, které vystupují 100 - 150 m nad okolí. Jednotlivé skály zvětrávají nestejnoměrně a vytváří tak rozdílné pásy se stržemi a fantastickými skalními útvary. Szczeliniec Wielki - 919 m. n. m je nejvyšším vrcholem národního parku a zároveň nejvyšším pískovcovým vrcholem Polska. Jedná se o mohutnou plošinu zhruba 600 x 300 m s krásným skalním městem, ohraničenou téměř ze všech stran 60 m vysokými pískovcovými stěnami. Z vyhlídek na okrajových skalách plošiny se nabízejí úchvatné pohledy na okolní české i polské hory a Broumovskou kotlinu. Vyhlídka na jednom ze skalních útvarů je nejvyšším bodem celé oblasti. Množství pískovcových skal různých tvarů, hluboké pukliny, průrvy, labyrinty a tunely rozhodně stojí za návštěvu. V turistické sezóně se na okruhu platí vstupné.
Vodní nádrž Rozkoš, s nadsázkou též přezdívaná Východočeské moře, je vodní dílo na Rozkoši v Úpsko-metujské tabuli. Podle rozlohy je osmou největší přehradou v České republice. Účelem vodního díla je protipovodňová ochrana, nadlepšení průtoků v Labi, rekreace, vodní sporty a chov ryb pro sportovní i komerční využití. Ochrannou funkci plní ve vztahu k řece Úpě, která se vlévá do Labe. Maximální plocha nadržené vodní plochy je 1001,3 hektarů. Celkový objem nádrže je 76,154 mil. m³. Hlavní výtoková hráz je v koruně 412,5 metrů dlouhá a vede po ní 6 metrů široká asfaltová silnice, samotná koruna je 8,5 metrů široká a její výška nad základem je 26,4 metrů.. Nádrž je napájena Rozkoší, Rovenským potokem a přivaděčem z Úpy. Přivaděč z Úpy je dlouhý 2,34 kilometru. Stavba přehrady byla započata v roce 1951, ale následující rok byla stavební činnost přerušena. Od roku 1964 pokračovaly započaté práce a přehrada byla dostavěna roku 1969.

Hladina přehrady je také vyhledávaným místem odpočinku pro vzácné vodní ptactvo při jeho jarních a podzimních tazích a důležitou rezervací přispívající k záchraně mnohých druhů. Rozsáhlá vodní plocha přehrady hostí každoročně vedle racků chechtavých i racky bouřné, stříbřité i žlutohnědé, potáplice, kormorány, husy, kachny, volavky, bahňáky a labutě. Objevují se i orli mořští, orlovci říční, vzácná chaluha příživná, rybák kaspický i řada zimních hostí, například sněhule severní, konopky žlutozobé, skřivani ouškatí i jespák písečný, hnízdící daleko za polárním kruhem a zimující v západní a jihozápadní Evropě.