Orlík a Onen svět - procházka s kamarády
Takovýto způsob léta ... aneb labradorům voda nevadí
Takovýto způsob léta ... zataženo, občasné přeháňky, místy bouřky a přívalové deště. Tak taková měla být tato sobota. Nenechali jsme se odradit a v tradiční geoprocházkové sestavě Ulli, Olli, Charlie a Roxy jsme vyrazili k Orlické přehradě a hradu Orlík. Počasí k nám nakonec bylo milosrdné a za celý den jsme nezmokli. Prošli jsme se po zámeckém parku, vykoupali naše labíky a podél přehrady došli až ke Ždákovskému mostu. Po cestě objevili několik místních kešek a po krátké návštěvě u zámku zamířili na Onen svět. Naštěstí pouze k místní známé horské chatě s Langovou rozhlednou a široko daleko vyhlášenou kuchyní ...
Horská turistika a plavení psů na Schwarzenberském kanálu
Výlet na Šumavu byl zakončením našeho prodlouženého víkendu v Českém Krumlově. Chtěli jsme navštívit nějaké "opravdu horské místo" a tak jsme vyjeli až do Jelení, místa spojeného s Schwarzenberským kanálem a po krátké keškové návštěvě Památníku zastřelení posledního šumavského medvěda jsme vyrazili k Plešnému jezeru. Naše horská výprava s tažnými psy Ulli, OIlli, Madla a Roxy, bohužel již ochuzená o nemocného Jirku s Hankou a Charlikem, za lehce pošmourného počasí úspěšně dorazlia až k Plešnému jezeru ....
Přehrada, lesy, buřtíky, zázračný pramen, Dubina a Aronek ....
Další návštěvu východních Čech jsme tentokrát spojili s procházkou na krásném i když méně známém místě, které určitě stojí za objevení – přehradě Les Království u Dvora Králové nad Labem a okolních lesích Kocléřovského hřbetu. Pro mne, skoro „místního rodáka“ je to místo častých rodinných a školních výletů, ale velice rád jsem ho ukázal trochu nostalgicky i naším kamarádům. Na výlet jsme vyrazili v tradiční labradorsko geokačeří sestavě Ulli, Olli a Charlie. Po obhlídce krásné přehradní hráze jsme proti proudu Labe vyrazili do okolních lesů směrem ke Slučím kamenům a poutnímu místu Vítězná. Tentokrát jsme vynechali tradiční "luxusní" restaurace, které na našich výletech pravidelně navštěvujeme a připravili si oběd z vlastních zásob v podobě opékaných buřtíků. Chutnalo nám úžasně a největší problém byl s ochranou oběda před smečkou hladových psů. Povedlo se a tak jsme unavení, ale spokojení dorazili po 17 km zpět k přehradě. Celý výlet jsme nakonec ještě zakončili krátkou podvečerní návštěvou na krásné chatě u rybníka Dubina u Jarky a Arona, kterým musíme ještě jednou poděkovat za zapůjčení nožíku, protože bez něho bychom neměli ani ohýnek ani ty buřtíky ... ....
Toulání po Jizerkách, pár pokladů a krásné horské jezero ...
Náš sobotní výlet jsme tentokrát na Petrovo pozvání zamířili na sever do Jizerských hor a opravdu nebylo čeho litovat. Po pátečních lijácích se v sobotu udělal krásný den jako stvořený pro toulání po horách. Naší psí výpravu jsme doplnili do čtyřčlenného Dog Geocaching Teamu – Ulli, Olli. Charlie a Francis a vyrazili na procházku do hor. Výchozí m místem byla malá nádrž s elektrárnou v Rudolfově a po malém okruhu nad Libercem a výborném obědě na České chatě jsme zamířili směrem k hlavnímu cíli naší výpravy vodní nádrži Bedřichov ....
Procházka po lesích od keše ke keši a setkání se "strejdou" Rubym
Sobotní výlet jsem tentokrát pojal jako geocachingové toulání po Voděradských bučinách. Mé předchozí výlety na tohle krásné místo proběhli ještě v době, kdy jsem o nějakých miskách na jídlo ukrytých po lesích neměl ani tušení a tak jsem si naplánoval cestu opravdu navigačně – nejkratší cestou od jedné kešky ke druhé. Shodou okolností jsem si osamocené bloumání po lese mohl zpestřit příjemným setkáním s kamarády labradory a jejich pány, kteří nás pozvali na malou procházku v okolí Jevanských rybníků. Jako velké překvapení bylo pro nás setkání s naším jediným známým příbuzným ze stejné chovné stanice se „strejdou Rubym“.
Hezkou společnou procházku jsme zakončili v Jevanské italské pizzerii s ruskou obsluhou. Naštěstí nápory zájezdů důchodců z Německa do nedalekého Gottlandu už asi skončili a tak jsme při obědě mohli v klidu zkoumat, zda busta na náměstí patří stále ještě T.G.Masarykovi nebo již božskému Kájovi. Naštěstí nápis „zasloužil se o stát“ zatím stále ještě nápisem „zasloužil se o popmusic“ nahrazen nebyl …
Jestli to opravdu v pekle vypadá takhle, tak to není zase tak špatné ...
Druhý prodloužený víkend jsme spojili s cestou do východních Čech a s tím spojeného sobotního výletu do Pekla u Nového Města nad Metují. K Ulli a Charlíkovi se přidali pardubické kamarádky Jessy a Sára a tak jsme se v této početné odvážné skupince v Pekle neměli čeho bát. Počasí nám opět bylo nakloněno a procházka v údolí Metuje a Olešenky a přilehlých kopcích se opravdu povedla. Příroda je to opravdu krásná a všichni jsme si procházku krásně užili a zavěrečné posezení v Jurkovičově chatě s kuchyní plnou pekelných specialit byla už jen taková pěkná tečka za naším výletem ...
Byl první máj - byl lásky čas a krásné koupání v Harasovském rybníku
Prodloužený první májový víkend jsme využili k malému koupacímu a procházkovému výletu na naše už oblíbené místo do Kokořínského Dolu. Procházku jsme však začali pořádným vykoupáním na krásném Harasovském rybníku na odlehlé skoro opuštěné plážičce pod skalami a Ulla s Charliem si koupání opravdu užívali. Po řádném promočení kožichů jsme nakonec pokračovali Kokořínským Dolem proti proudu Pšovky směrem k hradu. Naštěstí byla naše stezka trochu stranou od nejnavštěvovanějších míst Kokořínska, protože krásné počasí vylákalo do přírody obrovské množství lidí. To jsme naštěstí zjistili pouze při cestě kolem místních restaurací a parkovišť. Kde jsou ty časy, když jsme v mrazivé zimě chodili po skalách pouze my a naši labradoři … Po malém občerstvení v bufetu mezi desítkami cykloturistů jsme raději zamířili do skal kam cyklisti nemohou a vystoupali na Podhradskou stezku. Kvůli menšímu psímu úrazu na Ulinčině tlapce jsme tentokrát celou naší trasu nemohli dokončit, ale máme alespoň další důvod se na tohle krásné místo zase vrátit ...
Od řeky k hradu, od hradu k rozhledně, od rozhledny k řece …
Poslední dubnový víkend jsme tentokrát zamířili kousek dále od Prahy. Většina našich pražských kamarádů s krásným počasím začala mít spoustu jiných plánů a povinností a tak jsme vyrazili společně s Charliem za kamarády do okolí Jablonce nad Nisou, kde bydlí Ollí a její páni Petr a Lenka. Jako cíl procházky jsme si vybrali krásnou krajinu a památky okolo Malé Skály. Protož už od časného rána nás na výletě provázelo sluníčko, tak jsme nejprve v Jizeře řádně namočili kožichy našich labíků a potom už vyrazili na první z mnoha dnešních stoupání směrem k hradu Vranov – Pantheon, který je opravdový hrad na strmé skále nad řekou s krásným výhledem do dalekého okolí.
Posázavská stezka - procházka s kamarády
Ke kořenům české turistiky aneb u vody je vždycky dobře....
Tentokrát jsme náš už skoro pravidelný sobotní výlet s ohledem na počasí odložili na neděli a nebylo čeho litovat. Díky nádherné přírodě v okolí Sázavy a krásnému jarnímu počasí jsme si udělali jeden z naších nejkrásnějších výletů. Z Pikovic jsme tentokrát vyrazili v menší skupince našeho „kačeřího“ týmu Ulli, Olli a Roxy doprovázení vzornou ochrankou Charliem. Postupně s přestávkami na koupání, kocháním se vyhlídkami, hledáním „pokladů“ a různými psími zábavami jsme prošli celou Posázavskou stezku až do Kamenného přívozu.
Krásná velikonoční příroda, historické památky a moderním umění
Velikonoční víkend je u nás tradičně ve znamení velkého cestování a návštěv příbuzných. Ani leto s to nebylo jinak a tak jsme víkend prožili na trase Praha – Vysočina – východní Čechy. Nakonec se nám ale přece jenom do programu podařilo vložit psí výlet a v neděli jsme se sešli v Kuksu na procházce s Charliem a jeho páníky, s našimi kamarády buldočkáři z ulice a jejich Hectorem a Dannym a dalšími osmnácti francouzskými buldočky (o vyjmenování se vůbec nepokusím), kteří měli v Kuksu velké setkání. Naštěstí jsme brzo pochopili, že termín procházka je pro vyznavače různých psích ras rozdílný pojem a že naši kamarádi buldoččí sporťáci jsou spíše výjimka a brzo jsme nechali výpravu „malých ušatých“ daleko za sebou.