Ulli: Z našich výletů

Benátky, město, kam se při odjezdu chcete určitě ještě někdy vrátit ...

Splnili jsme si jeden malý sen a strávili pár jarních dnů v italských Benátkách. Jsou opravdu jedinečné, neopakovatelné, nezapomenutelné. Malý hotýlek skoro v samém historickém centru města s gondoliery projíždějícími pod okny, nekonečné procházky v těžko představitelné změtí uliček, často širokých na šířku ramen jednoho člověka a kanálů s neuvěřitelným počtem plavidel všech typů. Užívali jsme si Vaporetti, lodní hromadnou dopravu, se kterou jsme dokázali Benátky objet několikrát kolem města a přidat i návštěvu okolních ostrůvků. Jsem rád, že jsme mohli trošičku poznat, že Benátky nejsou jen náměstí San Marco či Dóžecí palác, tisíce tlačících se turistů a gondoliéři snažící se je nalákat na projížďku, ale jsou městem kostelů a miniaturních náměstíček, stovek tratorii, pizerii, kaváren a hospůdek, lákajících k posezení. A v noci, když už odjela většina turistů a všechno kolem vonělo mořskou vodou, kamennou dlažbou zaplavenou mořem a vlhkým dřevem a my byli opravdu skoro sami na procházce v opuštěných uličkách, sami na obrovském náměstí sv. Marka, tak to byli ty chvíle na kterou opravdu nebudu chtít zapomenout..

x

Cesta za pradědečkem, dřevěná architektura a krásná příroda národního parku

Pár fotografií z našeho objevování trochu zapomenutého krásného kraje na východě Polska. Před rokem jsem náhodou viděl fotografii nádherného dřevěného kostelíku a začal hledat. A nakonec jsme zde strávili krásný týden a snažili se poznat a navštívit alespoň něco málo z toho, co se tu dá vidět. Drsnou neporušenou přírodu Magurského národního parku, malebné vesničky s neopakovatelnou dřevěnou architekturou těžce zkoušených původních obyvatel tohoto území Lemků, smutné i krásné památky na první světovou válku s českou stopou v architektuře Dušana Jurkoviče. Klid, milí lidé ...

-

prac

prac

prac