FCI Standard z 13.10.2010 - skupina FCI 8 - retrievři, slídiči, vodní psi, sekce 1 - retrievři
Země původu: Velká Británie
Silně stavěný, s krátkými bedry, velmi aktivní, což by mělo vylučovat nadměrnou hmotnost nebo robustnost; s širokou mozkovnou; širokým a hlubokým hrudníkem a dobře klenutými žebry, široký a silný v bedrech a pánevních končetinách. Vyrovnaný, velmi činorodý. Vynikající nos, jemná tlama; vášnivý milovník vody. Přizpůsobivý, oddaný společník. Inteligentní, horlivý a ovladatelný, se silnou snahou zavděčit se. Laskavé a přívětivé povahy, bez stopy agresivity nebo nepřiměřené plachosti. Mozkovna: široká, jasně řezaná bez masitých lící. Stop vyjádřen. Nosní houba široká, nozdry dobře vyvinuté. Tlama silná, není špičatá. Čelisti střední délky, čelisti i zuby silné, s dokonalým, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají dolní řezáky a v čelistech jsou posazeny kolmo. Oči středně velké, vyjadřující inteligenci a dobrou povahu; hnědé nebo oříškově hnědé. Uši nejsou velké ani těžké, visí a těsně přiléhají k hlavě, jsou posazeny poměrně daleko vzadu. Krk suchý, silný, mohutný, přecházející v dobře postavené plece.
Hřbet má rovnou horní linii. Bedra široká, krátká, pevně svázaná a silná. Hrudník dobré šířky a hloubky, s dobře klenutými „sudovitými“ žebry – tento dojem nesmí být způsoben nadměrnou hmotností. Ocas je charakteristický znak, velmi silný u nasazení, postupně se zužující ke špičce, střední délky, bez praporců, ale je po celém obvodu pokrytý krátkou, silnou, hustou srstí, což budí dojem „kulatosti“ a tento vzhled je popisován jako „vydří“ ocas. Může být nesen vesele, ale neměl by se zatáčet nad hřbet.
Přední nohy od loktů k zemi kolmé jak z předního, tak z bočního pohledu. Plece dlouhé a šikmo uložené. Předloktí se silnými kostmi, přímé. Tlapky kulaté, kompaktní; dobře klenuté prsty s dobře vyvinutými polštářky. Pánevní končetiny dobře vyvinuté, záď směrem k ocasu neklesá. Kolena dobře zaúhlená. Hlezna dobře hluboko postavená. Kravský postoj je vysoce nežádoucí. Tlapky kulaté, kompaktní; dobře klenuté prsty s dobře vyvinutými polštářky.
Pohyb volný, pokrývající odpovídající prostor; přímý a rovnoběžný předních i zadních běhů. Srst je charakteristický znak, krátká, hustá, bez zvlnění nebo praporců, na omak působí jako tvrdá; podsada odolná proti povětrnostním vlivům. Barva jednotná černá, žlutá nebo játrová//čokoládová. Žlutá dosahuje od světle krémové po červenou liščí barvu. Povolena je malá bílá skrvna na hrudníku. Ideální výška v kohoutku: Samci: 56 – 57 cm. Samice: 54 – 56 cm.
Hlavní charakteristikou labradorů je jejich srst, ocas, hlava a temperament. Srst mají dvojitou - jemnou podsadu, která je pomáhá udržovat v suchu a teple v chladné vodě a hrubou vrchní vodu odpuzující srst. Jejich ocas, který by se dal nazvat "vydřím", je u kořene tlustý, ke konci se zužující v úzkou špičku. Neměl by být přetočen nad hřbet nebo být zatočen, ale měl by být vesele nesen. Hlava labradorů je široká s dobře utvářeným stopem. Jejich temperament je čilý, inteligentní, odrážející přátelskou povahu plemene ...
Pravděpodobný původ labradora je v malém novofoundlandském psu či v psu St. Johna, snad zkříženými se psy přivezenými na kanadské břehy evropskými rybáři. Moderní labrador byl vyšlěchtěn anglickými chovateli na počátku 20.století, avšak původní psi z Newfoundlandu jsou základem mnoha dalších plemen. Na počátku 19. století rybáři na Newfoundlandu využívali velké dlouhosrsté psy jako tažná zvířata a menší krátkosrsté jako přinašeče z pevniny i z vody. Tito psi vykazovali nejen velkou obratnost a oddanost, ale i odolnost, neboť tvrdě pracovali mnoho hodin denně. A právě tento menší pes byl nazýván různě: malý newfoundlandský pes, malý pes sv. Johna, ale i labrador ...