Toulání po horách, pár pokladů a krásné horské jezero ...
Náš sobotní výlet jsme tentokrát na Petrovo pozvání zamířili na sever do Jizerských hor a opravdu nebylo čeho litovat. Po pátečních lijácích se v sobotu udělal krásný den jako stvořený pro toulání po horách. Naší psí výpravu jsme doplnili do čtyřčlenného Dog Geocaching Teamu – Ulli, Olli. Charlie a Francis a vyrazili na procházku do hor. Výchozí m místem byla malá nádrž s elektrárnou v Rudolfově a po malém okruhu nad Libercem a výborném obědě na České chatě jsme zamířili směrem k hlavnímu cíli naší výpravy vodní nádrži Bedřichov ....
Procházka po lesích od keše ke keši a setkání se "strejdou" Rubym
Sobotní výlet jsem tentokrát pojal jako geocachingové toulání po Voděradských bučinách. Mé předchozí výlety na tohle krásné místo proběhli ještě v době, kdy jsem o nějakých miskách na jídlo ukrytých po lesích neměl ani tušení a tak jsem si naplánoval cestu opravdu navigačně – nejkratší cestou od jedné kešky ke druhé. Shodou okolností jsem si osamocené bloumání po lese mohl zpestřit příjemným setkáním s kamarády labradory a jejich pány, kteří nás pozvali na malou procházku v okolí Jevanských rybníků. Jako velké překvapení bylo pro nás setkání s naším jediným známým příbuzným ze stejné chovné stanice se „strejdou Rubym“. Hezkou společnou procházku jsme zakončili v Jevanské italské pizzerii s ruskou obsluhou. Naštěstí nápory zájezdů důchodců z Německa do nedalekého Gottlandu už asi skončili a tak jsme při obědě mohli v klidu zkoumat, zda busta na náměstí patří stále ještě T.G.Masarykovi nebo již božskému Kájovi. Naštěstí nápis „zasloužil se o stát“ zatím stále ještě nápisem „zasloužil se o popmusic“ nahrazen nebyl …
Jestli to opravdu v pekla vypadá takhle, tak to není zase tak špatné ...
Druhý prodloužený víkend jsme spojili s cestou do východních Čech a s tím spojeného sobotního výletu do Pekla u Nového Města nad Metují. K Ulli a Charlíkovi se přidali pardubické kamarádky Jessy a Sára a tak jsme se v této početné odvážné skupince v Pekle neměli čeho bát. Počasí nám opět bylo nakloněno a procházka v údolí Metuje a Olešenky a přilehlých kopcích se opravdu povedla. Příroda je to opravdu krásná a všichni jsme si procházku krásně užili a zavěrečné posezení v Jurkovičově chatě s kuchyní plnou pekelných specialit byla už jen taková pěkná tečka za naším výletem ...
Byl první máj - byl lásky čas a krásné koupání v Harasovském rybníku
Prodloužený první májový víkend jsme využili k malému koupacímu a procházkovému výletu na naše už oblíbené místo do Kokořínského Dolu. Procházku jsme však začali pořádným vykoupáním na krásném Harasovském rybníku na odlehlé skoro opuštěné plážičce pod skalami a Ulla s Charliem si koupání opravdu užívali. Po řádném promočení kožichů jsme nakonec pokračovali Kokořínským Dolem proti proudu Pšovky směrem k hradu. Naštěstí byla naše stezka trochu stranou od nejnavštěvovanějších míst Kokořínska, protože krásné počasí vylákalo do přírody obrovské množství lidí. To jsme naštěstí zjistili pouze při cestě kolem místních restaurací a parkovišť. Kde jsou ty časy, když jsme v mrazivé zimě chodili po skalách pouze my a naši labradoři … Po malém občerstvení v bufetu mezi desítkami cykloturistů jsme raději zamířili do skal kam cyklisti nemohou a vystoupali na Podhradskou stezku. Kvůli menšímu psímu úrazu na Ulinčině tlapce jsme tentokrát celou naší trasu nemohli dokončit, ale máme alespoň další důvod se na tohle krásné místo zase vrátit ...
Od řeky k hradu, od hradu k rozhledně, od rozhledny k řece …
Poslední dubnový víkend jsme tentokrát zamířili kousek dále od Prahy. Většina našich pražských kamarádů s krásným počasím začala mít spoustu jiných plánů a povinností a tak jsme vyrazili společně s Charliem za kamarády do okolí Jablonce nad Nisou, kde bydlí Ollí a její páni Petr a Lenka. Jako cíl procházky jsme si vybrali krásnou krajinu a památky okolo Malé Skály. Protož už od časného rána nás na výletě provázelo sluníčko, tak jsme nejprve v Jizeře řádně namočili kožichy našich labíků a potom už vyrazili na první z mnoha dnešních stoupání směrem k hradu Vranov – Pantheon, který je opravdový hrad na strmé skále nad řekou s krásným výhledem do dalekého okolí.
Posázavská stezka - procházka s kamarády
Ke kořenům české turistiky aneb u vody je vždycky dobře....
Tentokrát jsme náš už skoro pravidelný sobotní výlet s ohledem na počasí odložili na neděli a nebylo čeho litovat. Díky nádherné přírodě v okolí Sázavy a krásnému jarnímu počasí jsme si udělali jeden z naších nejkrásnějších výletů. Z Pikovic jsme tentokrát vyrazili v menší skupince našeho „kačeřího“ týmu Ulli, Olli a Roxy doprovázení vzornou ochrankou Charliem. Postupně s přestávkami na koupání, kocháním se vyhlídkami, hledáním „pokladů“ a různými psími zábavami jsme prošli celou Posázavskou stezku až do Kamenného přívozu.
Krásná velikonoční příroda, historické památky a moderním umění
Velikonoční víkend je u nás tradičně ve znamení velkého cestování a návštěv příbuzných. Ani leto s to nebylo jinak a tak jsme víkend prožili na trase Praha – Vysočina – východní Čechy. Nakonec se nám ale přece jenom do programu podařilo vložit psí výlet a v neděli jsme se sešli v Kuksu na procházce s Charliem a jeho páníky, s našimi kamarády buldočkáři z ulice a jejich Hectorem a Dannym a dalšími osmnácti francouzskými buldočky (o vyjmenování se vůbec nepokusím), kteří měli v Kuksu velké setkání. Naštěstí jsme brzo pochopili, že termín procházka je pro vyznavače různých psích ras rozdílný pojem a že naši kamarádi buldoččí sporťáci jsou spíše výjimka a brzo jsme nechali výpravu „malých ušatých“ daleko za sebou.
Jaro je tady ... všichni rychle do přírody ...
Dlouho slibované a očekávané krásné jarní počasí jsme využili na výlet do krásného kraje v okolí Berounky, hradu Karlštejn a Sv.Jana pod Skalou. Tentokrát jsme velký labradoří výlet rozdělili na naší dopolední rozmanitou skupinku ve složení Ulli, Olli a Norinka zastupující labradory, za bojové (bojový od slovo bojí se) psy bullterierka Summer, za placaté čumáky hrdá dvojice Hector a Danny a kolem nás všech se rychle pohybující neunavitelná borderka Roxy. Protože byl naším cílem i odlov několika keší vyrazili jsme spolu s množství dalších jarních výletníků ze Srbska nejprve podél Berounky do starého kamenného dolu Alcazar na náš první pokus o nalezení kešky. A byl to odlov hodně náročný. nevím co přesně měl autor na mysli, když psal, že k nalezení budeme muset vynaložit trochu námahy, ale kdyby mi někdo na začátku řekl, že to bude až nahoře na skále, tak bych si stoupání asi rozmyslel. Ale nakonec to přece jen stálo za to...
Jarní výlet do Českého ráje aneb trosky pod Troskami
Na tuto sobotní procházku se do krásných koutů Českého ráje i přes hodně špatné předpovědi počasí sešla docela početná skupinka psích kamarádů a jejich pánů. Ulli, Olli a Elli – to aby se to dobře pamatovalo, Ájinka s Molly a Glorii a kamarádkou Ketty a maďarskou ohařkou Elbou, Alisa s krásně hubnoucí Norinkou, Alice s bulterierkou Summer, Lenka s akrobatkou Roxy a jediného labradořího chlapa Charlieho tentokrát doplnila dvojice našich kamarádů z ulice francouzských buldočků - Hector a Danny. V takovéto sestavě nemělo být dobytí hradu žádný problém, ale tentokrát jsme jim ještě dali milost a vrátíme se až po začátku turistické sezony. Počasí, snad aby dokázalo meteorologům, že si bude dělat co chce, bylo naštěstí zcela odlišné od předpovědí a po vydatném lijáku po cestě od Prahy, se nám až do pozdního odpoledne ukazovalo pouze z té lepší stránky. A my jsme po krátké procházce kolem hradu vyrazili na okruh do Podtroseckých údolí kolem rybníků Českého ráje.
Jaro už je tady aneb soutěž o nejšpinavějšího psa ...
Skutečně první opravdu jarní procházka, jak podle kalendáře, tak i podle počasí, které nám tentokrát opravdu přálo. Náš druhý výlet za přírodními sochami lidového umělce Václava Levého do želízských lesů nám zpříjemňovalo jarní sluníčko a probouzející se příroda. Sešli jsme se skoro v tradiční sestavě Ulli, Olli, Bára, Norinka a Charlie, opět doplněni o malého ďáblíka border kolii Roxy. A díky Martinovi a Lence jsme rozšířili také náš nový „kačeří“ tým a je jasné, že nám žádný poklad už nemůže uniknout. Občas to sice trvalo trochu déle a „mudlovský“ zbytek naší výpravy musel našemu lehce bláznivému počínání jen trpělivě a shovívavě přihlížet, ale naši čtyřnozí kamarádi byli z prolézání skrýší a prohledávání různých děr a dutin nadšeni ...