N 50° 03.456 E 014° 03.808

Uloženo: 07/12/2003. Velikost: small. Obtížnost: 2/5. Terén: 2,5/5

Schůdnější cesta se najde vždy, když odcházíte od cache …


Výstup na Vysoký vrch a hlavně na místní krásnou rozhlednu byl hlavním cílem našeho geovýletu po keškách v křivoklátských lesích. A výstup byl opravdu zajímavý hlavně pro to, že naše trasa přímo za šipkou ze směru od Tuchonína nás přivedla k vrcholu tak trochu zezadu ke skalám skoro divokým. Ale poradili jsme si s nimi jako zkušení „horolezci“ a teprve později se divili tomu, jaká je z druhé strany pohodlná cesta. Ale výhledy z překvapivě skalnatého vrcholu stály za trochu té námahy. Po krátkém poskakovaní po skalách a nalezené vytoužené krabičky jsme se přesunuli k dřevěné rozhledně a také tady si užívali příjemného odpoledního slunce rozhledů po celém kladenském kraje. Tohle místo bylo určitě nejlepším zakončením našeho krásného nedělního výletu ……

U kapličky je umístěna informační tabulka, která říká: „ Poutníče, stojíš před kapličkou v údolí Žlábeckého potoka, na poutním místě kam každoročně v pondělí Svatodušní směřovala procesí z blízkého i širokého okolí, z Unhoště, Malých Kyšic, Bratronic …. Stojíš v místech, kde se v době třicetileté války ukrývali obyvatelé města Unhoště. V letech 1631, 1639 – 42, ale i samotném roce 1648 se sem Unhoštští uchylovali a ukrývali se zde jak před oddíly švédského, tak císařského vojska. Zde tedy nalézali dočasný úkryt. Nejbližším sousedem jim byl Kašpar Votava, mlynář z blízkého mlýna v Poteplí. K tomuto místu se váže i několik pověstí: Jedna z nich vzpomíná na desetiletou Sabinu Pěnkavovou, dceru Unhoštského primase. Ta se při ukrývání ve výše vzpomínané pohnuté době právě zde roznemohla a následkem nemoci přestala vidět. Její matka jí oči léčila jen přikládáním obkladu, které máčela v čisté vodě zdejšího pramene. A tehdy matka za vyléčení dcery učinila slib, že nad místem, kde pramen ze stráně vyvěrá, k uctění památky Panny Marie, nechá postavit kapličku. Sabina se uzdravila a s povolením správy Křivoklátské její rodiče, Jiří a Anna Pěnkavovi, matčin slib splnili a již roku 1649 zde nechali kapličku postavit.

Vysoký vrch je odvěkou dominantou Kladenska. Tento výrazný zalesněný vrchol, lidově zvaný „Velký vrch“, se zvedá nad osadou Poteplí od pravého břehu potoka Loděnice (Kačáku) do výšky 487 m n.m. Je již zdaleka dobře viditelný cestou západně od Pražské plošiny. V jeho stínu je jihozápadním směrem blízký lesnatý vrch Tuchonín, který má však překvapivě shodnou nadmořskou výšku. Před Vysokým vrchem směrem od Poteplí se nachází ještě menší skalnatý kopec nazývaný „Malý vrch“. V jeho západní stěně je malá jeskyně, kde se údajně skrýval v předminulém století slavný český loupežník Václav Babinský. Historie Vysokého vrchu je pozoruhodná. V roce 1961 zde proběhl rozsáhlý archeo-logický průzkum pod vedením dr. Zdeňka Peřiny, kdy se potvrdila hypotéza o zdejším hradišti. Původ hradiště je pravděpodobně v mladší době bronzové a bylo osídleno Kelty. Jednalo se zřejmě o strážní místo vzhledem k možnosti rozhledu do všech stran a nepřístupné poloze. Hradiště se nacházelo na horní plošině a bylo zhruba čtvercového průřezu o rozloze 1,5 ha. Vybudováno bylo z kamenů kladených nasucho. Původní hradba složená z vnější a vnitřní zdi byla široká 2,75 m, vnitřní prostor byl vyplněn menšími nasypanými kameny. Ještě v současné době se můžeme setkat s názorem, že Vysoký vrch je sopečného původu. Není to však pravda. Koncem 17. století postihla okolní lesy patřící ke Křivoklát-skému panství zničující vichřice. Přebytek dřeva vedl k rozvoji prvních milířů - výroben dřevěného uhlí. Proces, kdy probíhá hoření dřeva za nepřístupu vzduchu, je charakterizován pomalu stoupajícím dýmem, který byl z dálky viditelný nad Vysokým vrchem. Projíždějící formani a vzdálenější usedlíci tak dali vzniknout pověsti o sopce.

Málokdo dnes ví, jaký je původ a účel kamenné mohyly nalevo od přístupové cesty pod vrcholem. Byla založena na paměť upálení Jana Palacha 19.1.1969. Tradice, kdy si téměř nikdo ze starousedlíků nedokázal představit výstup na Vysoký vrch bez kamene přineseného z úpatí, se pomalu vytrácí. Zejména v minulých dobách to byl počin symbolického významu. Rozhled z vrcholu Vysokého vrchu je pověstný - za příznivých podmínek lze spatřit nejen horu Říp, ale i Milešovku a hřebeny Krušných hor a Doupovska. V zimě a na jaře roku 1994 byla poblíž vrcholu zbudována z náhlého popudu několika místních nadšenců jednoduchá jehlanovitá rozhledna. Navazovala volně na původní nivelační triangl ze šede-sátých let, který se časem rozpadl. Pracovalo se jen s pilou a sekerou, použity byly padlé kmeny z blízkého okolí. Stala se magickým výletním místem. Rozhledna sehrála velmi důležitou a pikantní roli v českém filmu „Báječná léta pod psa“. Daní za to bylo snížení původní vyhlídkové plošiny filmaři o patro níže. Původně plánovaná životnost předčila očekávání, nyní již je však stav havarijní. Opět se však našlo několik nadšenců, kteří založili „Spolek pro obnovení rozhledny na Vysokém vrchu“ a létě 2007 byla skutečně nová krásná rozhledna postavena.