N 50° 03.152 E 014° 02.465
Uloženo: 18/03/2009. Velikost: small. Obtížnost: 1,5/5. Terén: 2/5
Další řopík do sbírky … tentokrát pouze s velkou představivostí ...
Co jsou to „řopiky“ jsem poznal také až díky geocachingu a díky nadšencům do vojenské historie vznikla docela rozsáhlá série mapující výstavbu a zbytky předválečného opevnění Československé republiky. Na procházce po kopcích v okolí Malé Kyšice jsme narazili na další úsek této obranné linie nazvané Pražská čára a to její jihozápadní část – úsek B-5. Z této pevnůstky však zůstali opravdu už pouze nepatrné zbytky betonu téměř neznatelně vystupující z terénu, krásně porostlé mechem a křovím. Bez pozvání ke cache bychom asi těžko v těchto nepatrných úlomcích betonu našli tu asi kdysi odolnou pevnost. Nakonec jsme po krátkém hledání našli jak pevnost tak tu naší krabičku a připsali si náš třetí záznam do „ropíkovské série“ …
Po nástupu fašismu v Německu k moci začalo Československo na svém území projektovat a posléze budovat objekty těžkého a lehkého opevnění.Lehké opevnění se budovalo jako linie samostatných bunkru tzv. "řopíku" - Ředitelství Opevňovacích Prací. Proč se naši tehdejší představitelé rozhodli pro zbudování opevnění, nám pomůže pochopit shrnutí, které zpracoval v roce 1936 brigádní generál Karel Husárek – ředitel ROP. Pro zmíněnou úvahu použil obrannou linii Labe – Odra o délce cca 400 km. Pro účinnou obranu by bylo potřeba zhruba 30 divizí, což představovalo 600 000 mužů. Při opevnění tohoto prostoru by k rovnocenné obraně stačilo pouze 165 000 mužů. Náklad na zbudování opevnění byl přibližně rovnocenný jako náklady na vystrojení a vyzbrojení zmíněných 30 divizí. Navíc pevnosti představovaly vysoký obranný potenciál i v mírových dobách, kdy by i při částečném obsazení posádkou byly při překvapivém útoku nepřítele schopny zadržet první nápor a získat tak čas pro mobilizaci armády.
Cílem série „Pražská čára“ je upozornit na dnes již méně známé linie lehkého opevnění kolem hlavního města. Některé řopíky jsou dosud částečně zachovány, ale některé byly v roce 1939 zcela zničeny a zachovaly se pouze v podobě ruin, nebo byly zcela zahlazeny. Úsek B-5 Chyňava začíná u Nižbora, kde navazuje na úsek B-6 Beroun. Táhne se zalesněným terénem kolem silnice na Chyňavu a končí v obci Poteplí, odkud pokračuje úsek B-4 Družec. Z celkového počtu 59 pevnůstek se do dnešní doby nezachovala ani jediná stojící. Několik rozvalených se dochovalo v okolí Nižbora. Jedná se především o koncovou část linie svažující se k řece Berounce. Tato cache je součástí série "Pražská čára - jihozápadní část".