N 50° 14.524 E 015° 30.525

Uloženo: 17/03/2009. Velikost: small. Obtížnost: 2/5. Terén: 1,5/5

Malé trápení u velkého kostela … na třetí pokus …


Tak tahle keška z nejbližšího okolí Nového Bydžova mě opravdu potrápila. Ještě, že sem v poslední době musím jezdit docela často a malými geocachingovými výlety si alespoň na chvilku zpříjemňuji realitu pracovních cest. Při první podvečerní návštěvě jsem poctivě prohledal všechny větší i menší otvory ve všech stromech v širokém okolí zadaných souřadnic. Marně … Teprve doma na GC jsme zjistil, že hledaná krabička je ztracená … asi nějaký škodolibý mudla. Naštěstí Hroch team pracuje vzorově a obnova na novém místě byla provedena téměř obratem. Napodruhé  zapracoval lidský faktor, jak se snažím trochu lichotivěji nazvat svoji hloupost … napsal jsem si špatně souřadnice. Napotřetí už to vyšlo na první sáhnutí a mohl jsem si tuhle další novobydžovskou krabičku zapsat. Ale určitě častějších návštěv nelituji… kostel a jeho okolí je opravdu krásný a tak nebyl důvod se pro několik návratů zlobit …

Kostel sv. Jakuba Většího je nejhodnotnější barokní kostel na Novobydžovsku vybudovaný za přispění řádu Benediktýnu, kteří po polovině 18. století nechali zbudovat také Sloupenský zámek. Na místě nynějšího kostela stál původně raně gotický kamenný kostelík stejného zasvěcení už od konce 13. století. Vzácná stavba, jejíž pozůstatky byly objeveny při posledních opravách západní římsy v roce 1995, byla při stavbě nového kostela využita do zdiva včetně rozčtvrcených náhrobků ze 16. a 17. století. Texty zničených náhrobků byly jedním benediktynským řeholníkem opsány a už v 18. století publikovány K. J. Bienenbergerem (1778) a J. Schallerem (1790) Zachráněný soubor části náhrobku z římsy bude osazen do podvěží kostela. Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven mezi lety 1768 až 1775 stavitelem Františkem Kermerem. Předpokládá se, že autor vycházel při stavbě kostela z plánů Kiliana Ignace Dientzenhofera – vynikajícího architekta vrcholného baroka. Na jižní straně sakristie je náhrobek Barbory z Klebornu z roku 1825, empirová pískovcová plastika od hořického sochaře Josefa Richtery. Manželka sloupenského správce Františka Slavkovského zemřela v šestadvaceti letech.

Kostel již delší dobu neslouží svému účelu. Po roce 1948 byl převeden do správy Náboženské matice v Praze a v této době značně chátral a roku 1971 byl převeden do majetku Československého státu a správy Městského národního výboru v Novém Bydžově. V letech 1968-1969 byly provedeny opravy střešní krytiny a v letech 1971-1972 nákladné statické zajištění. Kostel je již delší dobu vystěhován, z mobiliáře se zachránila jen část, některé předměty jsou uloženy v Novobydžovských kostelech a městském muzeu. V současné době je v interieru kostela umístěna galerie U svatého Jakuba, kterou zaštiťuje stejnojmenné občanské sdružení.  A ještě dvě zajímavosti - kostel je neorientovaný, většina kostelu je stavěna v ose východ – západ. Kostel svatého Jakuba většího je postaven v ose sever jih  a také se říká, že pod kostelem existuje tajná podzemní chodba, která spojuje kostel se Sloupenským zámkem.