49° 45.740 E 015° 28.298
Uloženo: 08/03/2009. Velikost: regular. Obtížnost: 1,5/5. Terén: 1,5/5
A právě pro poznávání takových míst se nám líbí geocaching...
Na tuhle celkem jednoduchou krabičku u městečka Habry na Českomoravské vysočině jsme se chystali už dlouho. Leží totiž u naší oblíbené trasy z Prahy do Havlíčkova Brodu, ale dlouho jsme nenacházeli čas a tu správnou příležitost. Teprve nyní jsme si díky dřívějšímu návratu našli za hezkého podvečera čas na malou oddychovou procházku od městečka k takovému nenápadnému lesíku necelý kilometr od silnice. A udělali jsme dobře. Lesík ukrývá opravdu zajímavé a tajemné místo, kde na člověka dýchá kus historie a židovské hřbitovy patří k místům s velmi zvláštní atmosférou. Zapadající slunce nízko nad obzorem vytvářelo mezi náhrobky krásné dlouhé stíny a nasvětlené kamenné desky. Bylo nám skoro líto, že ten prchavý krásný okamžik velice rychle zmizel …
První zmínka o osadě Habry je v Kosmově kronice z roku 1101. Ve středověku byly Habry prastarou tržní osadou ležící na tzv. zemské stezce, která vedla z Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. Jako každé obchodní středisko, tak i osada Habry se v dávné minulosti stala cílem potulných židovských obchodníků, kteří dovedli ocenit její význam a usazovali se zde. Je prokázáno, že židé v Habrech žili již před rokem 1650. Založení židovského hřbitova se administrativně uvádí do poloviny 17. stol., ale patrně byl založen již ve století 14. a je možné ho řadit mezi nejstarší židovské hřbitovy v Čechách. Ještě dnes ilustruje početnou židovskou obec v Habrech. V roce 1849 žilo ve městě 54 židovských rodin - 420 osob. Početná část židovských rodin se však ještě před I. světovou válkou z Habrů odstěhovala. V době I. světové války žilo v Habrech 6 židovských rodin. Historie židovského osídlení v Habrech končí II. světovou válkou, a sice 5. a 9. června 1942, nuceným odsunem 19 členů židovských rodin do koncentračních táborů, ve kterých přišli o život.
