Geocaching kolem Lánské obory, koupání labíků a zřícenina hradu
Jaro už je opravdu tady a i když předpověď neslibovala nijak krásné počasí, tak jsme nakonec o víkendu vyrazili na výlet na oba volné dny. Nejprve jsme v sobotu vyrazili na geocachingový psí výlet do Lán a do lesů okolo Lánské obory. S Petrem, jeho Ollí a adoptovaným Andíkem a už skoro dospělým psím teenagerem Dastíkem jsme po trase kolem Lánské obory postupem od krabičky ke krabičce nachodili po lese asi 15 km a užili si dokonale příjemného jarního počasí. Také naši psi si dokonale užili své psí lesní zábavy a myslím, že večer byla na Ulla po celodenním přetahování a okusování s Dastym ráda, že vůbec vyskočila do auta. My jsme na závěr výletu ještě navštívili Lány a hrob T.G.Masaryka a samozřejmě také docela příjemnou restauraci U Tomáše. A pozor … 12 kešek za den a náš nový osobní rekord.
A v neděli i když jsme chtěli původně odpočívat, jsme se nakonec domluvili s Charlieky, tedy Jirkou a Hankou na malém výletě spojeném s vykoupáním a malým „vodním výcvikem“naších labradorů. Zamířili jsme nejprve ke krásnému jezeru u vesnice Ostrá, kde jsme využili posledních možností před začátkem velké koupací sezony a přes všudypřítomné zákazy koupání psů naše labíky pořádně vyplavali a vyzkoušeli jak se nám po zimě „vylepšil“ aport z vody. Nevylepšil … ale určitě si to naši vodomilové užili. Po namočení kožichů jsme vyrazili na malou procházku ke zřícenině nebo spíše malým zbytkům hradu Mydlovar uprostřed krásných lužních lesů a slepých ramen Labe. Nebýt turistické značky, tak bychom si hradu snad ani nevšimli, ale procházka po lese spojená s malým cvičením dohledávání pro naše psy, byla moc hezká. Občas mezi tmavými mraky problesklo i sluníčko, ale na závěr jsme museli přidat do kroku, abychom utekli před rychle se blížícími dešťovými mraky. Prostě je apríl…
Lánská obora - Hluboké lesy mezi Lány a Křivoklátem mají už dobrých tisíc let poněkud výlučný charakter. Díky své blízkosti k Praze byly vyhrazeny pro lovecké kratochvíle českých knížat a králů. Ke štvanicím sem zajížděl Přemysl Otakar I stejně jako Václav IV či Rudolf II. Lovili zde i pozdější majitelé lánského panství Valdštejnové a Furstenberkové. A zatímco knížata, králové a císaři se stali historii, Lánská obora zůstává neveřejným prostorem dodnes. Spolu s lánským zámkem je od r. 1921 majetkem Kanceláře prezidenta republiky a jako taková slouží k rekreačním a reprezentačním účelům prezidenta a jeho hostu. V padesátých letech minulého století se začala vrata obory postupně uzavírat. Dnes i v Lánech samotných je jen málo lidi, kteří měli možnost do obory nahlédnout. Není tedy možné si prohlédnout rozvaliny hradu Jivno, posedět si pod Dohodovým dubem, kde byla podepsána Malá dohoda, nebo u Masarykova kamene nebo se zastavit u Zajícova dubu, který se objevil už v dílech Karla Hynka Machy a Aloise Jiráska. Mrzí mě to jako každého. Ale asi to tak musí být. Naštěstí jsou lesy kolem obory stejně krasné jako ty v oboře. Když ovšem stojíme u plotu, máme pocit, že na druhé straně je určitě něco lepšího a zajímavějšího. Stejně jako srnky, které stojí za plotem a přemýšlejí o mnohem zelenější trávě na druhé straně
Zřícenina hradu Mydlovar se nachází na území obce Ostrá,. Jedná se o zcela ojediněle se v Čechách vyskytující celocihelný hrad s plášťovou zdí, v minulosti rovněž nazývaný Kostomlaty. Stával na samém labském břehu mezi dnešními Kostomlaty a Ostrou, na třech vyvýšeninách porostlých nyní lužním lesem. Hrad byl na hraničním pásmu, kde končily državy prvních Přemyslovců, v místě původně neolitického, poté keltského a nakonec slovanského hradiště, využívajících řeku i okolní bažiny ke svému opevnění. První zmínka o Mydlovaru se v archivech objevuje již roku 1223 a vztahuje se k Sezemovi z Kostomlat, který na uměle nasypaném návrší na labském břehu nedaleko od Kostomlat cihlový hrad začal stavět. Na hradě se potom vystřídala řada majitelů až do roku 1553, kdy hrad ztratil definitivně svůj význam a je označován jako pustý. Sešly krovy, podlahy se propadly, jen holé zdi ještě po celý rok čněly k nebi.“